Zde si zarezervujte Váš termín!
📍 Informace o pobytu a sezónách
🎯 Minimální délka pobytu:
Minimální délka pobytu je 3 noci (3 dny) — ideální pro víkend i delší dovolenou.
☀️ Letní sezóna (hlavní)
-
13. června – 13. září (sobota-sobota)
-
Ideální pro rodinnou dovolenou, výlety, koupání, grilování a relaxaci v přírodě.
V hlavní sezóně jsou chalupa č. 1 a chalupa č. 2 pronajímány jako jeden celek (jeden objekt) a nelze je v tomto období rezervovat samostatně. Toto uspořádání zajišťuje hostům maximální soukromí a komfort během hlavní sezóny.
Ceník a počet hostů
Hlavní chalupa - max. 9 osob + přistýlka
3 Ložnice, 3 Koupelny, Kuchyně, Obývací pokoj, Herna pro děti, Úložná místnost
7500,-Kč/noc
Druhá chalupa - max. 4 osob (dle domluvy) Kč / noc
2 Ložnice, Koupelna, Kuchyně, Obývací pokoj
V provozu v letní sezóně
Jak rezervace probíhá?
- Vyberte si v kalendáři volný termín pobytu.
- Vyplňte níže rezervační formulář – počet osob, preferovaný termín a případné požadavky.
- Potvrdíme Vám rezervaci e-mailem společně s cenou a platebními údaji.
- Po uhrazení zálohy je termín definitivně zarezervovaný.
Rezervační Formulář
Vybrali jste si již Váš termín? Vyplňte níže krátký formulář a my se Vám ozveme nazpět!
Historie obce Bezdědice
Původ názvu a první zmínky...
Bezdědice (německy Klein Bösig) jsou malá vesnice na Mladoboleslavsku, dnes část města Bělá pod Bezdězem. Název obce je odvozen od nedalekého hradu Bezděz – ve středověku se ves dokonce nazývala Malý Bezděz. Nejstarší jméno tak naznačuje, že ves patřila k panství hradu Bezděz. První písemná zmínka o Bezdědicích pochází z roku 1337, kdy ves náležela k nově založenému městu Nový Bezděz (dnešní Bělá pod Bezdězem). Obec vznikla jako manský statek (léno) hradu Bezděz – místní šlechtická tvrz držela manství k hradu. Ve 14. a 15. století stával v Bezdědicích farní kostel, přičemž patronátní právo k němu náleželo českým králům.
Středověk a novověk – vývoj osídlení
Zdejší zemanská tvrz zřejmě zanikla v průběhu 15. století – buď byla zničena (snad během husitských válek), nebo zanikla s koncem manství. Samotná ves však přetrvala. V 17. století, po třicetileté válce, byly Bezdědice připojeny k panství Doksy (to do roku 1621 drželi Berkové z Dubé). Během třicetileté války utrpěla obec značné škody – podle berní ruly z roku 1654 zde z 14 hospodářských usedlostí bylo 8 obydlených a 6 pustých. V 18. a 19. století nastal opětovný rozvoj obce díky pěstování chmele, který se zde sušil a stal se významnou plodinou v regionu. Roku 1787 byla v Bezdědicích zřízena lokálie (místní kaplanství) a roku 1855 byla obnovena samostatná farnost, neboť v předchozích staletích byla obec spravována z okolních farností (v roce 1712 je kostel v Bezdědicích zmiňován jen jako kaple sv. Václava v Malém Bezdězi).
Tragický požár roku 1859
Dne 7. června 1859 postihl Bezdědice ničivý požár, který zcela změnil tvář obce. Oheň zachvátil většinu vsi – shořel kostel, škola i fara a z celkem cca 28 stavení zůstalo nepoškozeno jen 14 domů . Při požáru bohužel lehly popelem i všechny obecní a církevní archivy, včetně kostelních matrik a pozemkových knih . Obnova obce probíhala v následujících letech za vydatné pomoci okolních panství. S podporou hraběte z Valdštejna a obyvatel sousedních vsí byl v letech 1867–1870 na místě starého zničeného chrámu vystavěn nový kostel sv. Václava v novorománském slohu. Také budova školy a fary byly obnoveny – fara získala podobu novogotického jednopatrového domu vedle kostela. Většina dochované zástavby obce pak pochází právě z období po oné katastrofě roku 1859; dodnes proto v Bezdědicích převažují zděné stavby z druhé poloviny 19. století.
20. století – obyvatelstvo a správa obce
Koncem 19. a počátkem 20. století měla obec kolem 200 obyvatel české i německé národnosti. Podle sčítání lidu v roce 1930 se hlásilo k české národnosti 120 obyvatel a k německé 89 obyvatel. Bezdědice tak byly jazykově smíšenou obcí; po druhé světové válce však nebyly postiženy odsunem jako okolní převážně německé vesnice, protože zde převažovalo české obyvatelstvo. Němečtí obyvatelé ovšem z obce vesměs odešli, což přispělo k výraznému poklesu počtu obyvatel po roce 1945. Ve druhé polovině 20. století obec stagnovala a mnoho domů začalo sloužit jen k rekreaci. Díky tomu se ale v Bezdědicích zachovala velká část cenných historických staveb bez necitlivých přestaveb. Charakter vesnice narušila jen výstavba několika chat v okolí návsi v druhé polovině 20. století. Z administrativního hlediska byly Bezdědice v letech 1869–1979 samostatnou obcí, v období 1980–1985 dočasně částí obce Březovice a od 1. ledna 1986 jsou místní částí města Bělá pod Bezdězem...
